Jak se učit a neučit anglicky

1. Učte se nahlas: to je kategorický imperativ; čistě hloubavým čtením se jde učit jenom odsud posud (je možné se tak našrotit základní gramatiku a pár slovíček, poté se už ale musíte začít potýkat s delšími úseky textu).

Nahlas se učte obraty a čtěte si nahlas i celé články, především se ale snažte si klíčové obraty vybavovat bez toho, že byste je měli před očima; snažte se sami sobě převyprávět děje probraných článků (k dispozici jsou vám klíčová slova/keywords), dále viz bod 6…

… a opakovaně: vracejte se k starším článkům a poznámkám, slovíčka nebo gramatika se většinou zažívají až po několikátém (časově odděleném) vstřebání, do té doby jste schopni jich využívat pouze pasivně. Zkušenost káže, že novou věc jste se skutečně naučili až tehdy, kdy jste ji sami od sebe poprvé spontánně použili v ústním či písemném projevu (tedy mimo text či test, z něhož jste se ji původně naučili).


2. Nové věci se učte pokud možno v kontextu: z celých vět, popřípadě článků (učení se z papírků je k ničemu, nenaučí vás to v angličtině myslet). Obraty a slovíčka se vám následně snáze vybavují bez toho že byste nejdřív museli myslet na jejich české překlady (podobně bod 4).

Navíc celá řada zásadních anglických obratů a slov nemá v češtině přesný protějšek, následkem čehož je čeští studenti jednoduše nepoužívají. Pokud se budete věci učit v kontextu, budete schopni využívat i těchto jinak skrytých stránek anglického jazyka. A opakuju, jde často o obraty, bez nichž se lze jen stěží obejít: don't blame me - já za to nemůžu / don't you wish you were home? - nelituješ, že nejsi doma? / I'm stuck with you - zůstala jsi mi na krku


3. Učte se z ověřených zdrojů: neberte kdejaký článek z internetu nebo novin (ty jsou plné málo používaných slovíček - pisatelé v nich se slovníkem synonym v ruce především předvádí svou ohromující slovní zásobu) ani každou dvojjazyčnou knížku, na kterou narazíte v knihkupectví (kvůli longevitě autorských práv se většinou jedná o díla psaná více či méně archaickou angličtinou) výsledkem bude jen ztráta času a zneužívání vaší smrskávající se mozkové kapacity.

Mimořádnou oblibu si v našich končinách získal National Geographic - pěkný časopis, což o to, ale psaný nesmírně komplikovanou a zbytečně bohatou angličtinou (potřebujete opravdu vědět co všechno žerou tuleni, do jakých tisíců odstínů barev se dokáží na podzim zbarvit listy v upstate New York či znát osm set synonym k přídavnému jménu wonderful?)


4. Běžně používané obraty se učte dohromady jako slovíčka (a opět nahlas): při hovoru se nebudete muset tolik soustředit, mozek už vám budou zaměstnávat jen opravdu složité pasáže projevu: are you really going to…? / how was I supposed to…? / do you want me to…? / why don't I …? / I thought that we might… / so that I could… / will you be able to…? / is this what…? / I really don't think you should… / what happened was that… / would it be okay if I / what difference does it make if … etc.


5. Při porovnávání anglických a českých obratů používejte skutečnou (vám vlastní) češtinu: u obratů jako I wish I knew him better / if I hadn't gone there / I can't believe you told her / why don't I tell you right now nesahejte po prvním co vás napadne (kéž bych jej znal / kdybych tam byl býval nešel / nemůžu uvěřit, že přišel / proč ti to neřeknu hned) nýbrž si je přiřaďte k životaschopnějším obratům jako škoda, že jej neznám líp / kdybych tam tehdy nešel / jak jsi jí to mohl říct?! / co kdybych ti to řekl hned


6. Občas si anglicky komentujte co se děje ve vašem okolí anebo si překládejte vlastní myšlenky: pokud sledujete nějaký míň zajímavý film nebo seriál, zkuste si jej bleskově v hlavě překládat do angličtiny, při sezení v autobuse si v hlavě komentujte, co vidíte kolem sebe nebo - ještě lépe - překládejte konverzaci spolucestujících. Tak zjistíte, kolik věcí byste (ne)dokázali v případné improvizované anglické konverzaci nedokázali vyjádřit.

7. Ani ve zlých časech nezoufejte a nevzdávejte se: pokrok přichází později, než byste čekali a velmi kradmo. Vaše okolí si jej ale povšimne a vy časem taky.

V průběhu studia se stejně jako v průběhu života dostavují různé ups and downs, deprimující momenty, kdy ze sebe z nějakého důvodu nedostanete anglickou větu, ani kdybyste se rozkrájeli; chvíle, kdy vás znenadání zastaví na ulici s otázkou nějaký cizinec a vy se nezmůžete na víc než řadu slovíček bez jakékoli gramatické soudržnosti; mrazivý okamžik kdy se z telefonu nečekaně ozve hlas rodilého mluvčího, jež nevykazuje žádné tendence k zpomalení své mluvy, znáte to.

Tyto momenty nejsou směrodatné, co se kvality vaší angličtiny týče--poukazují spíše na všeobecně slabší schopnost mozku rychle přepínat a fungovat pod tlakem. Stejně jako není směrodatných prvních pět minut konverzace v cizím jazyce, během nichž se člověk sžívá s novou rolí. Abych parafrázoval Churchillův výrok o Rusech, vaše angličtina není ani tak dobrá, ani tak špatná jak se vám zdá. So hang in there.